Barefoot boty ArcticEdge jsme otestovali v extrémech. Jak obstály na Antarktidě?

Mohl byste nám jen v krátkosti popsat, jak probíhala příprava, cesta tam a co bylo jejím hlavním cílem?

Příprava na Antarktidu probíhala v mém případě dost intenzivně, od té doby, co jsem se rozhodl, že jedu. Musel jsem řešit několik věcí před odjezdem, a to jednak kondičku (věnoval se mi tým odborníků a tedy osobní trenér (House of Athletics), výživová poradkyně (Akademie výživy) a doktoři (Sportovní centrum Košice-Šaca), ale samozřejmě i oblečení. Protože jsem jel na nejdrsnější kontinent naší planety, kde nic nemůžete nechat náhodě, a pokud vám něco chybí, bohužel nedá se to tam koupit.

Po pár měsíční přípravě, která byla intenzivní, jsem byl fyzicky připraven. Psychicky se na to připravit nedá, protože vám to dochází až když se přibližujete k lokalitě, která byla v našem případě vědecká stanice na ostrově Jamese Rosse. Cesta tam byla náročná, jelikož logistika je velmi důležitá a na Antarktidu se lze dostat jedině lodí a částečně letadlem. Letěli jsme z Vídeň - Madrid - Santiago de Chile - Punta Arenas - Ostrov krále Jiřího (ten už byl na Antarktidě). Pak jsme pluli chilským ledoborcem Viel 2 dny jižněji na James Ross Island. Naším hlavním cílem bylo zkoumat vliv globálního oteplování na Antarktidu. V týmu bylo více odborníků, jako například klimatologové, geologové, mikrobiologové, fyziologové rostlin, ale i lidé, co se věnovali permafrostu nebo glaciologové. Já jsem měl na starosti studium flóry, tedy lišejníků a mechorostů, protože tam rostou jedině tyto organismy a samozřejmě sinice, řasy či bakterie.

Co je podle vás ta nejzajímavější věc na vaší vědecké práci?

Obecně jsem stresový fyziolog rostlin a věnuji se tedy fyziologickým procesům v rostlinách, jak rostliny reagují na různé typy stresů. Zaměření mám ale zejména na lišejníky a mechorosty. Ta nejzajímavější věc je podle mě to, že se věnuji oblasti, které se nevěnuje mnoho lidí, a to mě na tom nejvíc baví. Díky interdisciplinaritě se mi otevírají možnosti studovat stále něco nového.

Jak vypadá váš běžný den v takových extrémních podmínkách?

Záleží, jestli má člověk službu na stanici nebo může jít do terénu. Máte-li službu, staráte se o stanici ve dvou. Připravujete jídlo pro 18 lidí, snídani, oběd a večeři, doléváte teplý čaj do termosky, ze které si každý nalévá, uklízíte, vysáváte, čistíte záchody, měníte ručníky atp.

Když jedete do terénu, tak vše si musíte dopředu dobře naplánovat. Lokalitu, kde chcete jít, je přehled počasí, protože na Antarktidě se počasí mění velmi turbulentně. Oblečení, které většinou vrstvíte, čili podle počasí a náročnosti si jej oblékáte nebo svlékáte, a samozřejmě obuv-o tu je třeba pečovat, protože ne jedna obuv se vlivem extrémního počasí již během expedice rozpadla. Čili se staráte o kůži, voskujete, sušíte atp. Potom když jste vybaveni, začíná ta nejkrásnější část expedice a to je průzkum lokalit a sběr materiálu.

Co bylo pro vás osobně na Antarktidě nejnáročnější?

Řekl bych, že Antarktida na vás působí především psychicky. Ale nejnáročnější byla za mě určitě cesta, protože nemám rád letadla a lodě. A právě na Antarktidu se dostanete pouze letecky nebo lodí. Když se člověk podívá na mapě, kde jsem to vlastně byl, tak si uvědomí, že to je neskutečně daleko od domova a když prožívá tu plavbu například přes Drakeův průliv, není to fakt pro slabé žaludky.

Do výpravy jste si vzal naše barefoot boty ArcticEdge. Jak obstály v tomto testu?

Musím se přiznat, že ArcticEdge jsem bral na Antarktidu s rezervou. Říkal jsem si, že super boty po Patagonii, ale určitě ne na Antarktidu. Vezměte si to počasí, které nás tam postihlo - sníh, zima, vítr, voda, silné UV záření... A to nemluvím o terénu, kde chodíte 90% po ostrých kamenech a jinak po blátě a bahně. Každopádně jsem se velmi mýlil, protože lepší boty na expedici jsem si nemohl ani přát.

Vezměte si, že jedete v lednu z Evropy, kde je zima, do Jižní Ameriky, kde v hlavním městě Chile je 30 stupňů. Když si představím kolegy, kteří kvůli váze zavazadla brali těžkou zimní obuv na sebe a já jsem měl ArcticEdge, byl to neskutečný rozdíl. Měl jsem lehoučké boty, a i když bylo v Santiagu de Chile +30 ° C, na tu krátkou chvíli jsem to zvládl v komfortu. Pak přijedete do Punta Arenas, kde je už chladněji, ale stále ne na těžké boty, nacházíte se v Patagonii. A pak přijde ten šok, že letíte na King George Island, z něho lodí na James Ross Island a ten terén už je extrémní. Boty hodnotím fakt 10/10, dokonce i kolegové, když si jich všimli, viděli jak jsou lehké a praktické, vyjádřili velmi pozitivní postoj k nim. :)

V jakých konkrétních situacích jste boty během expedice nejvíce prověřili? (např. sníh, vlhko, dlouhé přesuny)

Přiznám se, že jsem boty vůbec nešetřil, snažil jsem se jim opravdu dopřát extrém, který byl dopřán i mně na Antarktidě. ArcticEdge zvládly naprosto super sníh, zimu, vodu, vlhko, silné UV záření i dlouhé přesuny. Musím se přiznat, že byly velmi komfortní pro dlouhé přesuny po těžkém terénu, tedy jsou vhodné i pro zimní turistiku. Jediná nevýhoda, resp. lokalita, kde jsem je nebral, byly ledovce, protože podrážka není na to stavěná, je rovná. Na druhou stranu, brali jsme si i jiné boty, u kterých jsme si mysleli, že nám na ledovce pomohou kvůli své podrážce, ale bez maček jste na ledovci stejně naprosto bezmocný.

Jak obstály z pohledu tepla? Byly vaše nohy v komfortu i při nízkých teplotách?

Co se týče tepla, byl jsem s nimi maximálně spokojen. Dokonce bych řekl, že když bylo teplo venku, v botách mi bylo příjemně, a když bylo venku chladno, příjemně mě hřály. Musím ale vyzvednout další produkt, ze kterého jsem měl asi větší radost než z bot, a to byly merino ponožky Be Lenka. Za mě úplně ale že úplně nejlepší ponožky, jaké jsem v životě měl, na zimu si už neumím představit jiné a pevně věřím, že i na léto má Be Lenka podobný produkt. Určitě nebudou chybět u nás doma. Ten tvar, ideální výška a všechny výhody merina jsem velice, velmi ocenil.

Jednou z klíčových vlastností je nepromokavost – dostaly se boty do kontaktu s vodou? Jak to zvládly?

Boty mě perfektně podržely v kontaktu s vodou. Musím uznat, že jsem párkrát s nimi vešel do vody dost hluboké pro běžnou obuv a i přes vodu jsem s nimi pak procházel běžně. Dokonce jsem si je takto čistil od bláta, že jsem se postavil do tekoucí vody a vůbec mi nepromokly. Opravdu jsou z tohoto pohledu velmi vhodné a nepromokavost musím vyzvednout. Zrovna poslední den se mi stala nepříjemná věc, že ​​jsem omylem spadl do moře a namočil si celou nohu pod koleno a bohužel, když vám nateče do boty, tak to už cítíte, ale to by bylo asi s každou obuví. No na druhé straně jsem si botu nevyzouval a i když byla dovnitř úplně mokrá, nepociťoval jsem zimu. Potom jsem se samozřejmě přezul, vysušil je a šel dál.

Jak byste zhodnotili jejich odolnost v terénu? Měl jste pocit, že zvládají náročný povrch bez problémů?

ArcticEdge by mohly mít nástupce, který by se jmenoval AntarcticEdge s pár vymoženostmi, ale to je jen náš pohled vědců z expedice. Povrch bot zvládl ty nejextrémnější podmínky s přehledem. Opravdu to bylo testování přímo v přírodě, kde nic nemůžete nechat náhodě. Jednak podrážka to zvládla perfektně, i když jsem ji nešetřil a dostávala tolik ostrých kamenů, že jsem to už nakonec vzdal já, a na druhé straně povrchová úprava, čištění, impregnace – zkrátka vynikající. Zatímco běžné kožené boty ošetřujete zdlouhavě se zubním kartáčkem, nanášíte vosk, u těchto bot stačilo použít impregnační sprej a bylo hotovo. Vůbec se nepotrhaly, podržely. Musím velmi vyzvednout i ochranu před okopáváním, přední část boty to vydržela výborně a chránila palce před poraněním.

Barefoot obuv je specifická – jak se vám v ní chodí v takových podmínkách v porovnání s klasickou obuví?

Když jsem řekl slovo barefoot a že je beru do Antarktidy, všichni na mě koukali, jestli jsem normální. Be Lenka jsou výjimečné tím, že přední část boty je širší a tím pádem prsty na nohou nejsou deformovány. Podrážka je sice pevná, ale je třeba si uvědomit, co je důležité při barefoot obuvi. Abych chodil téměř bosý a cítil všechno? To můžu chodit bosý. A při dospělé noze se už bohužel klenba nezmění, ta je důležitá při vývoji v mladém věku. Pro mě je důležité, abych měl pevnou stabilní obuv i do těžšího terénu, kde by podvrtnutí kotníku znamenalo asi konec expedice. ArcticEdge jsou kotníkové, takže máte podporu iz tohoto pohledu, ale zejména je to perfektní komfortní obuv do terénu, resp. do města v zimě a zejména na dlouhé procházky. Boty jsou opravdu navrženy tak, že dobře vypadají jak ve městě, tak v terénu.

Je něco, co vás na botách příjemně překvapilo?

Určitě ano, je toho hodně, co jsem už zmínil, ale jedna věc mě úplně dostala a velmi chválím. Stále jsem měl problém s vyšisováním paty. Be Lenka nezklamala a to, co jste dali na patu, tu část kůže, byl ideální nápad vhodný nějaké ceny, jelikož je to neskutečně komfortní, praktické a prostě úžasné.

A na závěr - co si z této expedice odnášíte, ať už vědecky nebo osobně?

Kdybych byl na válce, tak bych řekl asi to, že nohy v suchu jsou první věc, o kterou je třeba dbát. :D Směju se, protože mi to řekli kolegové, kteří na válce byli a mě to napadlo v souvislosti s Antarktidou. Ale ne tedy vážně, beru si z tohoto kontinentu neskutečnou pokoru, kterou vám Antarktida ukáže. Uvědomíte si, jak je člověk malý a bezmocný oproti síle přírody, jak vás dokáže ta scenérie, která je každý den jiná, úplně pohltit, že se nechcete z té krásné měsíční krajiny ani vrátit domů.

Vědecky jsem si přinesl vzorky, které budeme zpracovávat i několik let. Pevně ​​věřím, že výzkum, který se v Antarktidě provádí pravidelně každý rok, pomůže lidem pochopit, že k přírodě je třeba chovat se s úctou. Protože ona tady byla první a dala nám možnost v ní žít a užívat si ji v plné kráse. My jsme tady jen dočasně a jsme tedy pouze její uživatelé.